Najdemto

607 316 390

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 facebookikonapng    youtubeikonapng

FRÝDEK-MÍSTEK

 

 

Frýdek-Místek (polsky Frydek-Mistek, německy Friede(c)k-Mistek; za protektorátu německy Friede(c)k-Friedeberg) je statutární město v Moravskoslezském kraji. Frýdek-Místek dnes tvoří přirozenou metropoli lašského regionu, nacházející se v podhůří Beskyd, na soutoku řek Ostravice a Morávky. Dnes žije ve Frýdku-Místku přibližně 56 tisíc obyvatel, aglomerace zahrnující i obce Staré Město, Sviadnov, Baška, Palkovice, Dobrá a další pak přes 80 tisíc obyvatel.

Od 1. července 2006 je statutárním městem. Vzniklo 1. ledna 1943 spojením slezského města Frýdku (německy Friedek), moravského Místku (německy Mistek, též Freiberg) a tří dalších obcí. Některé úseky řeky Ostravice zde tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska. Město dnes leží na mezinárodní dopravní křižovatce dálnic D48 a D56, tvoří turisticky atraktivní bránu Beskyd a je vzdáleno jen 25 km od státní hranice s Polskem a 35 km od státní hranice se Slovenskem.

 Ve městě je spousta památek a zajímavostí, kostelů, např. kostel sv. Jana Křtitele, bazilika Navštívení Panny Marie, evangelický kostel, kostel sv. Jošta, frýdecký zámek, galerie a muzea, rozhledny a další.

Frýdecký zámek

Nejvýraznější dominantou města je frýdecký zámek. Původně gotický hrad s jádrem z 1. poloviny 14. století, upravený v letech 1528–1545 a přestavěný barokně ve druhé třetině 17. století, byl postaven na chráněném návrší na zemské hranici při kupecké cestě vedoucí z Moravy do Polska. Roku 1688 byl zámek i celé město postiženo zničujícím požárem. Další stavební úpravy probíhaly v polovině 18. a na konci 19. století. Nad průjezdní branou visí erb Jiřího z Oppersdorfu a jeho manželky Estery Barbory hraběnky z Meggau.
V prvním patře severního křídla byl postaven Rytířský sál, v němž je dochován soubor 35 znaků, které náleží městu Těšínu a předním slezským šlechticům. Po přechodu zámku do vlastnictví Habsburků v roce 1797 byl objekt udržován v provozuschopném stavu, teprve novodobé úpravy z konce 19. století a počátku 20. století citelně zasáhly do vnější podoby zámku. Od 60. let 20. století je zámek sídlem Muzea Beskyd. K zámku přiléhá přírodně krajinářský park založený v 19. století, ve kterém se nacházejí barokní plastiky sv. Floriána z roku 1730 a sv. Josefa Pěstouna z roku 1772.

Významné památky Frýdku

Zbytky městských středověkých hradeb na ulici Na Blatnici ve Frýdku, pocházející z první poloviny 14. století, jsou v současnosti opraveny.

Nedaleko zámku je Hluboká ulice, kde se nachází jednopatrový klasicistní dům z roku 1796, s reliéfem sv. Floriána v přízemí a reliéfem Madony s dítětem v patře. V současnosti je zde galerie a muzeum Beskyd. V této ulici stály ještě v 80. letech 20. století tři polodřevěné domy z konce 18. století, které byly ukázkou přežívání vesnické architektury v prostředí malého města. V jednom z domů bydlel praděd hudebního skladatele Leoše Janáčka. Po celkovém zchátrání byly domy v roce 1985 strženy a na jejich místě byly postaveny nové.

Zachovala se také řada městských domů ze 17.–19. století, z nichž nejstarší a nejvýznamnější, pozdně renesanční, je tzv. Wolfův dům z roku 1660 na Zámeckém náměstí.

K zajímavostem se řadí barokní dům U křivého psa Na Veselé u křižovatky ulic Na Veselé, Staroměstská a Slezská, postavený v druhé polovině 18. století. Sloužil jako zájezdní hostinec. Byli zde ubytováni významní ruští vojevůdci, například dne 8. února 1800 Anton Vasiljevič Suvorov, když se vracel z italsko-švýcarského tažení, a 27.–28. září 1805 Michail Illarionovič Kutuzov při tažení, které skončilo nakonec vítězstvím Napoleona u Slavkova.

Kostely ve Frýdku

Výraznou dominantu města tvoří jedno z nejznámějších poutních míst na Moravě – poutní chrám Navštívení Panny Marie Frýdecké, rozlehlá stavba z let 1740–1759 s půlkruhem 14 kapliček křížové cesty, kterou v roce 1999 svatý Otec Jan Pavel II. prohlásil bazilikou minor.

K dalším zajímavým kostelům náleží farní kostel sv. Jana Křtitele nedaleko Zámeckého náměstí, s gotickým jádrem z 2. poloviny 14. století. Věž byla postavena v 16. století. Při požárech města několikrát vyhořel a byl přestavován, naposledy v roce 1871.

Součástí komplexu je barokní kaple Panny Marie Bolestné z roku 1717 a budova bývalého špitálu z roku 1718.

V roce 1910 byl postaven novogotický kostel Českobratrské církve evangelické na Husově ulici.

Kostel sv. Jošta stojí v Komenského sadech. Jedná se o nejmenší kostelík v kraji, pozdně renesanční stavbu z roku 1612, k níž byla v 1. polovině 18. století přistavěna sakristie a roku 1791 dřevěná zvonice. Kolem kostela jsou rozmístěny barokní sochy z 18. století – sv. Barbory (patronky havířů), sv. Floriána a sousoší Ukřižovaného, zhotovené místními umělci.

Významné památky Místku

Svou historii má bývalá pošta na ulici U Staré pošty. V letech 1891–1893 zde pracoval jako poštovní úředník Vladimír Vašek, píšící pod pseudonymem Petr Bezruč. Jeho působení připomíná pamětní deska, která byla odhalena v roce 1933.

Architektonicky významným objektem je Národní dům. Toto kulturně-společenské centrum s Besedou, sálem, restaurací a salonky v roce 1900 slavnostně otevřela inscenace divadelní hry V. K. Klicpery Veselohra na mostě. Ve 20. století sloužila budova různým účelům – byl tu vojenský lazaret i hotel. Přesto se podařilo zachovat a obnovit původní vnější i vnitřní výzdobu i vybavení. Dnes se zde opět konají koncerty, plesy a další kulturní akce, nebo se lze občerstvit ve stylové restauraci, kde na vás dýchne elegance začátku 20. století.

Pomník obětem 1. světové války v Janáčkově parku je tvořen sousoším Pohřeb v Karpatech, autora Josefa Štursy. Na bocích podstavce jsou bronzové desky se jmény padlých vojáků.

Za zmínku stojí i Památník 8. pěšího pluku „Slezského" na Hlavní třídě. Původně v těchto místech stála Czajankova kasárna, bývalá textilní továrna, ve kterých byla ubytována v roce 1939 část 8. pěšího pluku. Zdejší posádka kladla při okupaci našeho území 14. března 1939 jako jediná odpor se zbraní v ruce.

Památník Slezských písní na Frýdlantské ulici je vybudován z bludných balvanů. Na jednotlivých kamenech jsou uvedeny tituly nejznámějších básní sbírky.

Kostely v Místku

Farní kostel sv. Jana a Pavla na Janáčkově ulici, byl vybudován v letech 1763–1769. V kostele najdeme např. relikviář s ostatky sv. Inocence (papeže), přenesenými sem až z Říma. Obdiv si ale zaslouží celý interiér s 9 oltáři, bohatou výzdobou, sochami, obrazy a řezbami známých umělců. Areál kostela je obklopen zdí s výklenkovými kaplemi křížové cesty z roku 1775 a pilířovými branami.

K zajímavým sakrálním stavbám patří kostel sv. Jakuba Většího na Farním náměstí. Byl postaven v první polovině 17. století na místě staršího kostela, který byl zničen při požáru města. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v 18. století. Kolem kostela najdeme sochy svatých, např. Josefa Pěstouna s Ježíškem nebo sv. Františka.

Další sakrální stavbou je kostel Všech svatých na Frýdlantské ulici z let 1716–1730 a byl postaven jako poděkování za záchranu života před morem.

Podobně, na paměť morové epidemie, byla postavena počátkem 18. století barokní kaple Panny Marie v místě zvaném Na Pukli na ulici Emy Destinové.

Židovský hřbitov

Nejstarší zmínka o Židech ve Frýdku pochází z roku 1636. V roce 1713 vydal císař Karel VI. tzv. toleranční edikt, který umožňoval Židům pobývat ve Slezsku pod podmínkou, že budou platit zvláštní daň. Židovský hřbitov ve frýdecké části města byl založen roku 1882 a patří k nejrozsáhlejším židovským hřbitovům u nás. Byl společný pro obě obce, frýdeckou i místeckou. Pohřbívalo se zde pravděpodobně do roku 1939. V bývalé smuteční síni s klasicistními architektonickými prvky mají dnes svoji modlitebnu Adventisté sedmého dne.

Rozhledny

Svatojánská vyhlídková věž je součásti kostela sv. Jana Křtitele a je vysoká 72 m. Nachází se v historickém centru Frýdku kousek od Frýdeckého zámku. Po vystoupání 211 schodů se naskytne nádherný výhled na Frýdek-Místek a panorama Beskyd. Najdeme zde také galerii a stálou expozici Pohledy do dějin fanosti Frýdek.

Rozhledna Panorama stojí na úbočí hory Kabátice asi 7 km od centra Frýdku-Místku. Panorama je vysoká železná rozhledna čnící 160 m nad městem. Na rozhledenu vysokou 23 m vede 93 schodů a má dvě vyhlídkové plošiny, spodní ve výšce 15 m a horní ve výšce 17,7 m.

logopanigibiecova2

 

607 316 390

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 Grafické návrhy

Výroba webových stránek

Propagace regionálních firem

Copyright © 2019. regionem.cz